Počínají se kniehy: Jiří Zpravovna řečené, neb jsú složené k žádosti a zprávě převelebného kniežete a krále, krále Jiřieho prvnieho, a netoliko k zprávě jeho, ale všech budúcích králuov českých, složené a vydané skrze mistra Pavla doktora, mistra Žídka řečeného, léta božieho tisícieho čtyřstého sedmdesátého prvnieho, den léta nového.

O kniežeti a pánu králi Jiří prvním, šestnádctému králi českému, z panského rodu, jakožto hvězdu ze tmy na vysokost královské stolice vysazenému, v jistotě z vuole a milosti božské zjevné, skrze kterého králové kralují, kniežata přikazují a všecka moc na nebi i na zemi z nízkosti pocházejí na vysokost, který, jako die David v žaltáři, vyzdvihuje chudého z lajna, aby ho posadil s kniežaty, s kniežaty lidu svého, a netoliko aby seděli s kniežaty lidu jeho. Ale aby sami držíc tróny a stolice vší slavnosti, u vysokosti a v světlosti najvyší nad jiné přebývali a své světlosti jiným udávali. Tak jest Pán Buoh Saule, sedláka oslic ztracených, na proroku Samuelovi ptajícieho, na vysokú královskú vyzdvihl ušlechtilost, kterého když svatým mazáním na královstvie jest dokonce spevnil, řekl jest jemu prorok přede vším lidem: Aj, znamenaj, kterak z malého jsi věku učiněn králem. Hlediž, aby chodil v přikázanie božiem a Královstvie israhelským, které Pán Buoh Abrahamovi slíbil rozšířiti jako hvězdy nebeské a piesek mořský, aby ve všem dobrém rozmáhal králem, modly kazil pohanské a sochy na vysokostech hor od nich usazených, kterého potom, kdy jest Pán Buoh zavrhl i s synem Jonatan pro neposlušenstvie, kteří jeden den zbiti jsú na horách Gelboe, aby to pokolenie viec nesedělo na královské stolici, zvolil Pán Buoh sobě Davida pastušku, a to zní méně nežli sedláka, o kterémž řekl Pán Buoh prorokovi: Jdi do domu Isaj a maž na královstvie, kohož já tobě okáži, nebť sem sobě zvolil muže vedlé srdce mého, kteréhožto stolici spevním před tváří mú, jakožto slunce až na věky. Kteréhožto žena Nikol, dcera svrchupsaného Saule, měla jest